STOLNÍ VÍNO
Stolní víno se vyrábí z hroznů, které dosáhly nejméně 11 stupňů přírodní cukernatosti.
Stolní víno nesmí být označováno názvem odrůdy, vinařské oblasti ani ročníkem.
ZEMSKÉ VÍNO
Stolní víno se může označit názvem "zemské víno", jestliže bylo vyrobeno z vinných hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno. Cukernatost musí být nejméně 14 stupňů přírodní cukernatosti.
JAKOSTNÍ VÍNO
Hrozny musí dosáhnout nejméně 15 stupňů přírodní cukernatosti.
Jakostní víno musí byt označeno názvem vinařské oblasti, ve které bylo vyrobeno.
Odrůdové jakostní víno musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu.
Známkové jakostní víno se smí vyrábět smíšením maximálně tří odrůdových jakostních vín. Jakostní víno lze označit dovětkem "odrůdové" nebo "známkové".
VÍNA S PŘÍVLASTKEM
Jsou odrůdová vína a nesmí být doslazována řepným cukrem.
Víno s přívlastkem musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu.
Víno s přívlastkem se smí vyrábět smíšením maximálně tří odrůd révy vinné. Nesmí být použita žádná chemická konzervace mimo síry.
Víno s přívlastkem je označováno názvem vinařské oblasti, vinařské obce a rokem sklizně hroznů a musí být vyrobeno v oblasti, kde byly vinné hrozny sklizeny.
Jednotlivé přívlastky jsou:
Kabinet
Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 19 stupňů přírodní cukernatosti.
Pozdní sběr
Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 21 stupňů přírodní cukernatosti.
Výběr z hroznů
Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 24 stupňů přírodní cukernatosti.
Výběr z bobulí
Výběr bobulí, které dosáhly nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.
Výběr z cibéb (Botrytický výběr)
Víno vyrobené z hroznů napadených ušlechtilou plísní šedou, nebo z přezrálých bobulí, které dosáhly cukernatosti nejméně 32 stupňů. Botrytická plíseň spotřebuje větší část vody obsažené v bobulích, a proto je cukernatost tak vysoká.
Ledové víno
Vyrábí se z hroznů sklizených při teplotách -6 °C a nižších. Hrozny se lisují ještě zmrzlé. Získaný mošt musí mít nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti. Při sklizni musí být přítomen komisař, který doloží teplotu při sklizni hroznů.
Slámové víno
Vyrábí se z vybraných hroznů (nejlepších a nejvyzrálejších), které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu, nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru alespoň tři měsíce. Pak se lisují. Získaný mošt musí mít nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.
Cukernatost vína
Hovoříme o zbytkovém přírodním, hroznovém cukru.
Suché: nejvýše 4g zbytkového cukru/litr
Polosuché: 4,1 - 12g zbytkového cukru/litr
Polosladké: 12,1 - 45g zbytkového cukru/litr
Sladké: minimální obsah 45g zbytkového cukru/litr
Zbytkový, ale řepný cukr, který byl přidán do vína (stolní, zemské, jakostní) kvůli kvašení, je příčinou bolení hlavy, neboť v žaludku probíhá jeho kvašení. Popsaný problém u vín s přívlastkem nenastane, protože přírodní hroznový cukr obtíže nevyvolává. Občasné tvrzení „znalců“ vín, že bolest hlavy způsobuje zasíření vína je nepatřičné. Pokud je zasíření vína příliš intenzivní, pak se jedná o vadu vína a takové víno bychom neměli konzumovat.
Barrique
Víno zraje v dubových sudech o obsahu 225 litrů. Vnitřní povrch je ožehnut ohněm. Do vína se během jeho zrání dostávají látky ze dřeva. Ve vůni vína pak lze nalézt vanilku, kávu, čokoládu, karamel, kouř. V chuti bílou čokoládu, vanilku. Záleží na stupni vypálení sudu. Sud barrique lze použít maximálně 3×.
Sur lie
Víno zrající na kvasnicích.
O portálu
Autor portálu
je vyučený kuchař. V období svého dlouholetého pobytu v zahraničí studoval přípravu arabských a čínských jídel u tamních mistrů. Po návratu se detailně obeznámil s produkcí moravských vín, přičemž bílá vína moravských pěstitelů považuje za absolutní světovou špičku. Má názor, že vaření je tvůrčí činnost, kde je však nutné dodržovat určitá, byť jednoduchá, pravidla. Portálmá ambice seznámit zájemce s těmito pravidly.
Na portálunaleznete recepty na přípravu klasických českých jídel s použitím klasických surovin, kam nepochybně patří vepřové sádlo nebo jíška. Jsou zde i pokrmy z arabské, čínské, italské, maďarské, řecké kuchyně a další. Francouzská kuchyně není výslovně uváděna, ale její technologické postupy se prolínají do různých jídel, zejména omáček.
Recepty jsou shromažďovány od roku 1982 a všechny, které jsou na portálupředkládány, byly vyzkoušeny. Naprostá většina receptů je upravena nebo doplněna. Jednak aby byla vylepšena chuť pokrmů, ale také proto, aby nebyla narušena případná autorská práva. Ne všechny recepty však bylo možné upravit, protože by byla narušena originalita chuti pokrmu. To platí především o české klasice. Klasické české bramborové pokrmy mají jasně daný technologický postup. To samé platí ohledně přípravy knedlíků a typických českých koláčů a buchet. A pokud chceme tyto tradiční technologické postupy zachovat i pro budoucnost, není prostor pro přílišnou kreativitu. Jen minimální zásahy byly možné u čínských pokrmů, neboť u čínských pokrmů je velmi důležité dodržovat předepsané postupy a váhová množství jednotlivých ingrediencí. Jen tak předložíte na stejný stůl 10 čínských předkrmů a 20 čínských jídel a každé z nich bude mít svoji originální a jedinečnou chuť.
Dovoluji si předložit vám jedno doporučení. Vždy vařte podle předpisu. Všechny suroviny si připravte předem v příslušném množství do jednotlivých misek. Na nic nezapomenete, vaření vám půjde od ruky a vždy dosáhnete požadovaného chuťového i estetického výsledku.
